Nejnovější komentáře

„Je to sborník, který své těžiště opírá o střed Tóry - a ejhle v téhle kapitolce (vysokokalorické, to je potřeba říct) se člověk dočte vprostřed - verš veskrze známý: ... "budeš milovat bližního svého jako sebe samého". Krom nejrůznějších výkladů opírající se o tento verš jako prizma, jež po nasazení před zrak duchovní, způsobuje čtenáři pochopení biblického textu z jiné nové perspektivy, totiž z lásky k bližnímu vycházející, potom moje srdce zaplesalo: to je ale sborník potřebný a ne ledajaký a tak jsem ho počal nosit u sebe a nosil jsem jej dokud jsem jej nepročetl skrz naskrz a nejvíc mě oslovilo čtení o zmíněném verši a o jeho způsobech překladu... a to si už musíte přečíst sami, je to velmi občerstvující:-)“... celý text
— Kautokeino

Do posledního dechu

„Audiokniha. Vyslechnuto za volantem brázdíc křížem krážem Evropu. Rozhodně zajímavý příběh jako vlastně všechny kde vystupuje Erika Fosterová.“
— Kortez

Tovaryšstvo Ježíšovo

„Jméno Jiřího Šotoly znám, ale toto je jeho prvá kniha, kterou jsem slyšel v ČRo ve skvělém podání Jana Vlasáka. Životní osud Pátera Vojtěcha Hada a hraběnky Marie Maximiliány Slavatovny je silný příběh o svobodné lidské mysli a její podřízenosti společenské moci, platný jak v 17. století, tak i dnes.“... celý text
— mirek7450

Adam Dolník: Svět elitního vyjednavače

„Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze. #spoluprace Já literaturu faktu čtu jen málokdy, protože při čtení ráda utíkám do vymyšlených fantasy světů, kde jsou kouzla, nadpřirozené bytosti a zkrátka u toho vypnu. Knihu vnímám úplně jinak, když vím, že je to skutečnost. Musím přiznat, že tohle pro mě bylo občas velmi náročné čtení (obzvlášť, když se rozhovor stočil k malým dětem). Když se Adam Dolník ocitl v situacích, které jsem viděla jen ve filmu, nevěděla jsem, co dřív, jestli přestat číst a uklidnit se nebo pokračovat dál a dozvědět se, jak to elitní vyjednavač zvládl. Myslím, že má první kniha Martina Moravce nemohla být lepší. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací o jedinečném povolání, o kterém jsem doposud věděla velký kulový. Očekávaní byla veliká a splněna do posledního písmenka.“... celý text
— lena.o.knihach

Sametové iluze

„Na cca třista stranách najdeme velmi rozsáhlý, komplikovaný, zajímavý a propletený příběh šesti kamarádů, který se táhne po několik let. S hrdiny sdílíte jejich život od 70.let. Sledujeme nejen drama z jejich života, ale i ze světa. Kniha nabízí pohled do života lidí v tehdejším Československu a přibližuje také jeden sport. V příběhu se dozvíme jak všechno co se hrdinům stalo souvisí se vším. No a tady musím nakonec přiznat, že jsem své hodnocení trochu stáhla. Nápad je super, provedení je ale tak bohaté a komplikované, že při čtení musíte dávat velký pozor a opravdu se plně soustředit. Často se střídají pohledy postav i časové úseky. Stačí malá nepozornost a jste ztraceni. Je mi líto,že třeba autor nezvolil kapitoly s názvem postav a roku. Pro čtenáře by to bylo pak snazší. Přes to všechno se mi ale kniha líbila a dávám kladné hodnocení.“... celý text
— Knižnípauza

Nevěsta

„Romance z prostředí šmrncnutého moderním urban fantasy stylem. Autorka se tentokrát zajímavě pustila do konceptu domluveného sňatku a do zajímavých nápadů ohledně anatomie a biologie. Zpočátku mi trvalo, než jsem drzé upírce s divným jménem přišla na chuť, ale jakmile autorka prozradila pravou motivaci hrdinky k svatbě, začalo to být zajímavé. Vztah hlavní dvojice byl silný a tak trochu po vzoru jiných romantických knih této autorky. Musím přiznat, že při prvním čtení na mne byly sexuální scény plné podrobností dvou nekompatibilních tvorů už poněkud příliš .... no prostě "příliš". Při druhém čtení jsem si prostě pár detailů přeskočila a užila si hezký příběh. Asi to nesedne každému, ale pro mne je kniha další skvělým dílem autorky.“... celý text
— jitka_dankova

Panoptikum pana Perkinse

„Velmi oceňuji míchání různých časových období. Sledování příběhu v době, kdy se odehrával a o 130 let později, bylo velmi neobvyklé. Zajímavé téma, které je podáno velmi čtivě. Oceňuji i to, že vyšetřovatel nebyl policista, ale historik.“... celý text
— Isew

Sedmikostelí

„Centrem Prahy nás provádí vcelku sympatický hrdina s pozitivními i negativními vlastnostmi. Autorem je vcelku dobře charakterizován. Kniha je ovšem takový neslaný nemastný mišmaš všech myslitelných žánrů, což mě přivádělo k častému odkládání knihy. Detektivní dějová linka se postupně vytrácí, mysteriózní linie s rádoby hororem místo tajemství přinesla rozčarování, průvodce gotickou Prahou únavu. A korunu tomu nasadily autorovy filosofické komentáře.“... celý text
— Iki1

Přeřekadla

„Rozhodně vybízí čtenáře k nejrůznějším zamyšlením nad svým životem... třeba když se dočtete, že zvyk je štěstí v lásce. A co teprve když začnete kombinovat ještě ob stránku anebo i dál, tak to se potom dějou věci... Vlk se nažral bez dvou za dvacet!“... celý text
— Kautokeino

Zpívej pozpátku a plač

„Tohle je fakt dobrý“
— palka452

Závěj

„Další skvělá kniha autorky, napínavá, vymazlená, strhující až do konce. 5*****“
— _Janina_

Sůl moře

„Opět jsem si doplnil historickou mezeru, která byla velice tragická. Nicméně, pod kůži se mi to nedostalo. Pokud budeme brát rovinu historickou, pak kniha nemá konkurenci, pokud rovinu příběhu, bylo napsáno již daleko více lepších knih i s propracovanějšími postavami. V podstatě jsem fandil pouze básníkovi v botách. 3/4 knihy čekáte, pak bác, žbluňk a je konec. Čekal jsem větší drama na lodi...asi už jsem otupělý tím násilím v jiných knihách, ale tady mě to nikterak nešokovalo. 65%“... celý text
— Timkim

Jizvy ve hvězdách

„Hupsik, tak tohle za mě bylo velké ne. Na knížku jsem se těšila, heavy contemporary, česká autorka, gay romance, korejské prostředí... Ale bohužel to nějak nefungovalo. V příběhu se sice řeší hned několik heavy témat, ale na mě nijak nezapůsobily. Nevím proč to u některých knížek funguje a u jiných ne, tady to každopádně fakt nefungovalo. Postavy mi byly nesympatické, což mi na jednu stranu přišlo že byl účel, na stranu druhou mě sraly fakt extrémně po celou dobu knížky, což už mi nepřijde normální. Hlavně teda Jae byl hrozný, Kyu byl prostě jenom meh. A byla tam jedna vedlejší postava která za mě byla fajn, jinak taky nic. Líbil se mi teda konec, protože jsem se bála že to bude klišé a takhle jsem spokojená. Vyvolalo to ve mně sice jen radost ze zadostiučinění a z toho že už jsem na konci, ale aspoň něco. Kdybych ale měla říct co mě na knížce absolutně vytáčelo, tak to bylo oslovení HNĚDOVLÁSEK a ČERNOVLÁSEK. Pochopila bych kdyby tam bylo párkrát na rozlišení postav. Ale ono to tam bylo pořád! A ještě o sobě ti kluci i tak přemýšleli! Nebylo to ve stylu "Kyu udělal tohle, pamatuju si když Jae tamto" ale vždycky to bylo "černovlásek minule tohle a hnědovlásek tamto". Grrrrrr! Když to čtete pořád tak už to po nějaké době fakt nejde. A přes barvu vlasů se autorka orientuje docela dost, byl tady často i blonďák a na konci brunetka, to mi fakt hodně vadilo. Do toho jsem ještě dostala méně korejského prostředí než jsem očekávala a než mi přijde že je prezentováno. Občas tu taky byly fakt krkolomné věty a fráze, plus teda za mě vůbec nefungovala ta romantika. Nenávidí se a v další chvíli se líbají? Ne. Zato sex scény mě kupodivu bavily a přišly mi dobře napsané. Občas se mi tam zalíbila i nějaká myšlenka, ale v záplavě důležitosti barev vlasů jsem ani neměla chuť si ji zaznačit. Takže za mě bohužel velké zklamání a doporučit rozhodně nemůžu. Vlastně mi to přijde jako taková hodně Temu kopie Zlomků nekonečna, které jsou tisíckrát lepší. Takže pokud si chcete něco takového přečíst, stáhněte po Zlomcích prosím.“... celý text
— Akléda_

Dvůr mrazu a hvězd

„Příjemná a milá vsuvka. Nic víc nic míň . Co si budeme, pokud si to nepřečtete, nic se nestane, žádný zásadní informace v knize nenajdete.“
— Adellheid

Nedokončené příběhy

„Všichni, co říkají, že je Silmarillion náročný na čtení, se nejspíš nepokoušeli číst Nedokončené příběhy. Navzdory tomu jsem byla ráda za každou další informaci nebo variaci ze světa Středozemě. Občas z těch poznámek mám pocit, jako kdyby si to Tolkien nevymyslel, ale jako kdyby se i jemu samotnému postupně zjevovala pravda. (Anglicky i česky.)“... celý text
— morienhithwen

Dům bez vzpomínek

„Psychologický tajemný až temný thriller trochu mi přišel pomalejší, ale čtivé až znepokojivé... Zápletka je zajímavá, ale teda otevřený konec snad budou brzo přeložené další díly. Určitě je fajn knihy číst postupně, vřele doporučuji“... celý text
— Jenny46

Rozsudek smrti vykonán

„Styl psani mi nesedl, cetla jsem to strasne dlouho a mezi tim prokladala jinymi tituly. Za me moc zdlouhave a moc prokladane dokumentaci..“
— PetraDD

Stmívání

„Precteno po letech, ocima dospeleho a uz ne pubertaka :) a stale se mi to strasne libi. To se neomrzi :) Tentokrat jsem to cetla v anglictine, tak aspon trosku zmena :)“
— PetraDD

Hon na Escobara

„Moc zajimava kniha, zakoupeno jako darek po Netflixove bouri :) nakonec jsem si ji precetla take a nelituji. Hlavne Javier Pena na me pusobi jako velky sympatak.“
— PetraDD

Byli jsme tady

„Šikana. Změna školy. Přátelé, kteří nejsou takoví jací se zdají být. Pocit méněcennosti a ještě mnohem více pronásledují Eriku, hlavní hrdinku, průběhem celého příběhu. Upřímně? Je to příběh, který si nebere v těchto věcech servítky. Autorka je popisuje naprosto syrově a díky Ich formě a střídání pohledů se zdá, jako kdyby nám to celé vyprávěla nejlepší kamarádka. Popisy emocí, na kterých je celý příběh víceméně založený nám ukazují jak bezmocní jsme, nikdo z nás jí nemůže pomoc i když bych chtěl, kolikrát se mi chtělo až hlasitě zaklít. Holka, co to sakra děláš? Proč se necháváš takhle ničit? Byly asi nejčastější věty, které se mi honily hlavou. Co se té příběhové stránky týče, tak mi přišlo, že nebyla nijak obsáhlá. Celé se to motalo kolem jedné věci a sem tam se přidalo něco, co to doplnilo či trošku rozbilo. Ze začátku jsem s tím měla trochu problém, přišlo mi že se neustále točíme v kruhu a nikam se to neposouvá, pořád jsem čekala, kdy přijde ten opravdový příběh, kdy se začne něco dít a my jako čtenáři poznáme více. To se nestalo. Nebo ne tak úplně, brzy mi došlo, že se toho asi nedočkám a změnila přístup ke knize. Díky čemuž jsem si to ve finále opravdu užila. Jako velký plus vidím uvedení nouzových linek, linek důvěry ať už v podobě webových stránek anebo telefonních čísel. Přijde mi, že to té knize přidalo zase něco na víc, stejně jako komiksy, které se objevovaly sem tam. Tvořila je hlavní hrdinka a kreslila si v nich takové své alter-ego, což dohromady moc hezky fungovalo s celou myšlenkou příběhu... Že někdy člověk musí napsat nejdříve konec, aby zjistil, kde začít... Za mě osobně tedy / a velké doporučení všem, co nepotřebují nutně silnou zápletku, ale mnohem více si užívají nimrá ní se v pocitech. POKUD SI ZROVNA NEPROCHÁZÍTE HEZKÝM OBDOBÍM, TAK SI PŘEČTĚTE VAROVÁNÍ NA ZAČÁTKU A ZVAŽTE ZDA SE DO PŘÍBĚHU CHCETE POUŠTĚT“... celý text
— Vruznychsvetech

Host

„B. A. Paris je pro mě již roky autorka, od které si přečtu cokoli, co napíše. Její první psychothrillery - Za zavřenými dveřmi, V pasti lží a hlavně Přiveď mě zpátky byly naprosto skvělé! Tehdy jsem ji s naprostým přesvědčením označovala za "Královnu psychothrillerů". Poté ale přišlo pár slabších kousků, které mě již tolik neoslovily... I přesto si ale nemohu pomoci a čtu dál každou její novinku... Ta letošní nese název Host... V té potkáte kromě nečekaného hosta také jednu vypjatou domácnost, podezřelé manželství a budete svědky celé řady nejasných situací... Já vám nějak nevím... Mám tvorbu B. A. Paris opravdu ráda, ale její knihy prostě už nejsou to, co dříve... Nejsem u nich tolik začtená, pohlcená dějem a šokovaná zvraty... Je ale taky pravda, že letos mi obecně žánr psychothrillerů tolik neseděl... Přečtu si od autorky ještě něco? Kdo ví... Knihu Host hodnotím sice průměrně, ale za první autorčiny knihy dávám ruku do ohně!“... celý text
— kalinkacz

Ignis fatuus

„Originální a skvěle odvyprávěný příběh prokládaný zprávami o “reálných nadpřirozených jevech a událostech. Přiznám se, že zhruba v půlce jsem trochu ztratila zájem, už se to trochu opakovalo, pak ale kniha zas chytila dech. Čtení jsem si užila, byť mě o trochu víc než osudy komunistických vědců vyslaných prozkoumat podivné jevy na Šumavě bavily právě ty popisné pasáže. Autorka si pozornost jistojistě zaslouží. 3,8/5“... celý text
— Knihontýnka

Na křídlech orla

„Cato a Macro - 1. diel! „Přísahám při bozích Kapitolu - Jupiterovi, Junoně a Minervě… že budu vždy bránit standarty své legie a své centurie až do poslední kapky krve. Tak přísahám!“ Moje zoznámenie so spisovateľom a zároveň úvod do dnes už vyše 20-dielnej dobrodružnej série zo starého Ríma. Niekde ju označujú ako "Orel", inde pod názvom "Quintus Licinius Cato". Som veľmi milo prekvapený. Simon Scarrow rozohral túto sériu v roku 42 nášho letopočtu a na pozadí osudov skúseného legionára Macra a nováčika Cata nám ponúka knihu plnú dobrodružstva, hrdinstva, napätia a boja o moc. Číta sa to samo a mne nezostáva nič iné, iba sa pokúsiť zohnať pokračovanie, avšak vzhľadom na nedostupnosť a cenové relácie v antikvariátoch som rozhodnutý pokračovať audio knihami… „Legionář je nejlépe vycvičený, nejtvrději bojující voják známeho světa…!“ P. S.: Toto je prvé vydanie knihy, druhé vyšlo pod zmeneným názvom "Pod znakem orla".“... celý text
— PitoR

Čekanka

„Pro mě byl tohle jeden z těch slabších dílů. Od Colina a Penelope jsem čekala trochu zajímavější děj, ale určitě stojí za přečtení. Hodně se tu srovnává děj v knize a děj seriálu. Za sebe musím říct, že jsem z filmového zpracování tohoto dílu byla strašně zklamaná. Colin mi v něm přijde jako nevyzrálý slaboch, v knize mi byl mnohem sympatičtější.“... celý text
— alnovka82

Poslední absolvent

„Ha, tak to bylo pořádné jednodenní zavaření mozku. Oproti jedničce (byť na ni navazuje téměř okamžitě) má odlišnou atmosféru - a ta se teda taky v průběhu několikrát zásadně mění. Stejně jako hlavní hrdinka a její cíl. Řekla bych, že je víc akční a míň vztahový, ale vlastně to tak úplně není... No prostě posuďte sami. PS: Nedoporučuju sérii číst, pokud nemáte sehnané všechny tři díly najednou - jinak se čekáním na pokračování zblázníte... a autorka umí ukončit díl tak, že na to nemůžete přestat myslet. Chtěla jsem půl hvězdy strhnout za scénu z předposledního dne, ale za ten konec prostě nemůžu. PPS: Máme mapku (aspoň zhruba) školy! A další narážku na Tolkienovo dílo! :D“... celý text
— baru.smisek

Smrtící vzdělání

„Boží! Doporučuji, nejen pokud máte rádi (ne)typické hrdiny, alternativní světy a jste tak trochu trhlí... :D Autorku jsem si pamatovala díky její sérii o Temerairovi (napoleonské války s draky), ze které jsem tak před deseti lety přečetla několik knih... a když jsem u ní zahlédla tohle, byla to jasná (a skvělá) volba. Propracovaný zvrácený svět, který vás bude bavit, knihovníky, samostudenty jazyků (#Duolingo), hráče magiců a podobné nerdy možná víc než ostatní. Prostě Galadriel (ve verzi "budete mě milovat a zoufat si") a Orion Lake (ala princ Neodolatelný ze Zabij a zachraň) :D“... celý text
— baru.smisek

Zlaté enklávy

„Upřímně, byl to za mě nejspíš nejslabší díl série, přišel mi hodně utahaný ten začátek - a to navazujeme přímo na konec druhého dílu, který skončil tak nečekaně! Ale během shánění třetího dílu v období letního uzavření knihoven jsem asi měla dost času vymyslet si alternativní scénáře, které se zkrátka nenaplnily... (Navíc jsem prvních šest kapitol četla online anglicky, což mě nutně zpomalovalo a nejspíš to hodně ubíralo ten drive, na který jsem byla zvyklá). A samozřejmě mi chybělo jedinečné školní prostředí (byť i ve všedním světě bylo pořád co magického objevovat) a taky mi chyběly oblíbené postavy - Liesel (bylo to vážně nutné?) rozhodně není Aadhya a Liou. A samozřejmě tam bylo příliš málo Oriona. Ale nakonec vlastně dobré. Postupně spolu s El (spíš o trochu později než ona) zjišťujeme skutečnou pravdu o stavu věcí - což není zrovna veselé zjištění (a tohle ve Scholomancii není spoiler) - taková morální detektivka, kde se hodně jedná o (sebe)obětování, větší dobro a podobně. Pořád dílo dost vybočuje z řad fantasy a young adult (ale možná jen nemám dost načteno ani v jednom žánru). Jednička s dvojkou se u mě určitě zařazují na seznam oblíbených knih a trojka se drží s mírným odstupem jedné hvězdy.“... celý text
— baru.smisek

Stačí mávnout křídly

„Tak tohle byla pecka! Objeveno a přečteno díky Klubu psáčů, jehož autor natočil skvělý rozhovor s autorkou a redaktorkou, a tak mě to zaujalo, že jsem knihu hned další den sháněla v knihovně. Přečteno jedním dechem během dvou jízd vlakem. "Trochu depka", ale opravdu realisticky popsané, poutavě vymyšlená struktura (střídají se kapitoly z přítomnosti a minulosti, které spolu navzájem souvisí)... prostě taková jiná, lepší YA o přátelství. A taky třetí kniha, u které jsem měla na krajíčku (předtím Zvuk slunečních hodin a dětská Čekání na vlka). Trochu jsem z toho měla vibes 13 Reasons Why (které doma taky dost prožíváme), ale zároveň to má hodně svého... No a co musím opravdu podtrhnout, je grafická úprava knihy! Je to vážně vymazlený kus, takže klobouk dolů před malým, "dobrovolnickým" nakladatelstvím YA čtu. :))“... celý text
— baru.smisek

Pilná jako včelka

„Musím říct, že druhá kniha Sáry Topinkové mě zasáhla ještě víc než ta první. Byť jsem si ničím z toho neprošla zdaleka v takové míře, přece jen jsem se dokázala snadno vcítit do všech postav, nejen dvou hlavních. V druhé polovině se mi dokonce několikrát zaleskly oči (byť uznávám, že poslední dobou jsem celkově emocionálně labilnější). Zpětně mě mrzí, že podobná literatura nevycházela už před deseti lety, ale jsem ráda, že alespoň současná mládež (a třeba i budoucí generace) bude mít možnost kvalitní a autentické četby o nich a pro ně. Díky. Doufám, že se od ní dočkáme ještě dalších příběhů (třeba Robova). :)“... celý text
— baru.smisek

O hvězdách víš hovno

„Tak to bylo drsný. A skvělý. Youngadultovky moc nečtu (přece jen už nejsem úplně cílovka), ale Petr si to na Instagramu tak dobře zpropagoval, že nešlo odolat – a jsem za to ráda! Skoro lituju, že před deseti lety nebyly podobné knihy (stejně jako třeba knihy Sáry Topinkové) k dostání. Ale takhle to zase člověk čte už s nějakými zkušenostmi a říká si jo! Případně – tak takhle uvažují pubertální kluci?! Celkově je kniha velmi propracovaná a autentická. Zkrátka 9 let práce jde poznat. Jinak je tohle snad první kniha z tohoto žánru, co napsal kluk (a z klučičího pohledu), byť čtenáři budou nakonec stejně nejspíš hlavně čtenářky. Ale doporučila jsem knížku bráchovi, který je přesně v tom věku a vypadal, že ho zaujala (edit: nakonec jsem mu ji i neochotně půjčila). Pak si to budu muset přečíst znovu, protože pořád nevím, proč se Evženovi říká Turek. :D A příště u toho zkusím poslouchat i ty písně – teď jsem víceméně jen na konci projela Valčounův soundtrackový playlist, abych případně doplnila svůj (už tak má bezmála 12 h).“... celý text
— baru.smisek